Na kompost nedám dopustit
Jeden z velmi důležitých a často opomíjených témat v oblasti zemědělství je stav půdy a půdního hospodářství na území České republiky. Dále velká část půd u nás náleží do kategorie s velmi nízkou retenční schopností, čehož jsme byli svědky při letošním parném létě, kdy na některých místech republiky téměř 3 měsíce nebyli žádné srážky. K obecnému zlepšování kvality půd vede aplikace vyzrálého a dobře připraveného kompostu. Vysoký podíl organické hmoty, který se právě v kompostu nachází, dovede plně nahradit původní humus, který byl na mnohých pozemcích buď vodní či větrnou erozí nenávratně odplaven či odfouknut. Další velká výhoda aplikace kompostu na pozemky je v tom, že dovede dodat do lehkých písčitých půd s nedostatkem humusu dodat právě humus a těžké hlinité půdy naopak vylehčit a zlepšit jejich strukturu. Na takových to pozemcích hospodaří i farmář Štěpán Netík na společné rodinné farmě se svými bratry v Týně nad Vltavou a blízkém okolí. „Máme zde, jak těžké hlinité půdy především při povodí řeky Vltavy (kolem Týna nad Vltavou je několik cihelen. Pozn. autora) tak i velmi lehké a písčité půdy s nedostatkem kvalitního humusu“ říká jen tak meziřečí Štěpán Netík když představuje farmu. Farma byla založena převzetím farmy od jeho otce již v roce 1998. V roce 2004 byla farma kompletně rekonstruovaná. Nyní hospodaří celkem na 1232 ha zemědělské půdy v bramborářské výrobní oblasti. Z celkové výměry je zhruba 90% půdy orné. Ostatní výměra jsou trvalé travní porosty. Farma je zaměřena především na rostlinou produkci tzn. řepku, kukuřici, pšenici a další. Je zde také v menší míře zastoupena živočišná výroba – chov holštýnského skotu na mléko, masná plemena na maso a v poslední době se rozšířil i chov ovcí… Farma Štěpána Netíka taktéž provozuje bioplynovou stanici o výkonu 550 kW elektrické a 569 kW tepelné energie, která byla uvedena do provozu v prosinci roku 2013.
Jelikož počty chovaného skotu a jiných hospodářských zvířat nejsou vzhledem k rozloze obdělávané plochy nijak vysoké, musel pan Netík řešit vrácení organické hmoty zpátky do půdy. „Před časem, kdy rozloha naší farmy nebyla takto vysoká, skotu bylo více a navíc jsme ještě chovali prasata, se do půdy v podobě hnoje, močůvky a kejdy vracelo dost organické hmoty, ale s postupem času na naší farmě převážila rostlinná výroba nad živočišnou a začala nás tížit situace, kdy chlévské mrvy a kejdy nebylo dost.“ poznamenal Štěpán Netík. Tuto situaci řešili postupem času různě – setím meziplodin s hnojným efektem, drcením slámy přímo na poli nebo zaoráváním posklizňových zbytků ze sklizně kukuřice na zrno. Tyto „alternativní“ způsoby vracení organické hmoty do půdy se ovšem v praxi osvědčily jen z části nebo bylo potřeba tyto způsoby zeleného hnojení na čistě rostlinné bázi kombinovat s dalšími, např. prolévat na poli rozdrcenou slámu močůvkou či jiné.
Zhruba před šesti nebo sedmi lety začal pan Netík zkoušet na svých pozemcích používat kvalitní kompost vyrobený z biologicky rozložitelného odpadu. Pan Netík říká: „Situace tehdy byla opravdu těžká, rodinná farma se nám rozrůstala, museli jsme nakoupit nové stroje, rekonstruovat haly na skladování i na stání strojů, i další pomocné stavby, ale finanční situace na trhu jak s mlékem, tak s vepřovým masem nám nedovolila příliš investovat do staveb živočišné sekce. Přesto jsme v roce 2004 zrekonstruovali stáje pro chov holštýnského skotu na mléko. Tenkrát jsme to brali tak, že je to naše stavovská čest udržet na venkově alespoň nějakou živočišnou výrobu. Nicméně pár let na to jsme byli okolnostmi donuceni ukončit chov prasat, jelikož se již tenkrát jednalo o holé přežití.“ Říká pan Netík a dodává: „nyní nastala skutečná bída o statková hnojiva a proto jsme opatrně zkoušeli nějaké jiné alternativy a kompost se nám zdál ideální řešení“.
Dnes rodinná farma Netíků velmi úzce spolupracuje s kompostárnou Jarošovice a spolupráci si nemohou vynachválit. Kompostárna Jarošovice vznikla na základě dohody mezi místními zemědělci, odpadářskými svozovými firmami a obcemi mikroregionu Vltavotýnsko. Základní myšlenkou bylo společné řešení nakládání s bioodpady v mikroregionu Vltavotýnsko a efektivní využití bývalého zemědělského areálu v obci Jarošovice. Iniciátorem a nositelem projektu kompostárny Jarošovice je občanské sdružení PRO-ODPAD. Kapacita Kompostárny je již 19 200 tun ročně!
Provozovna se zabývá materiálovým zpracováním odpadů organického původu. Soustřeďujeme se na pokrytí potřeb mikroregionu Vltavotýnsko. „V současnosti řešíme problematiku hygienizace rizikových bioodpadů. Zároveň nabízíme doplňkové služby a poradenství v oblasti odpadového hospodářství se zaměřením na biomasu. Naším cílem je produkce kvalitního kompostu, který je použitelný pro místní zemědělce jako kvalitní organické hnojivo. Místním sběrem bioodpadu, lokálním zpracováním i využitím chceme vytvořit uzavřený koloběh organických látek.“ říká Vedoucí provozu kompostárny Jarošovice Ing. Ondřej Kůrka
Kompostárna zpracovává odpady a suroviny aerobní řízenou digescí. Samotné kompostování probíhá v pásových hromadách. Kvalita procesu je kontrolována měřením teplot a u vyzrálého kompostu následnou chemickou analýzou obsahu těžkých kovů, poměru C:N, fyzikálních parametrů a řeřichovým testem. Zpracování a výroba probíhá podle parametrů ČSN 465735 "Průmyslové komposty".
V roce 2009 se stal provoz kompostárny Jarošovice jediným provozem v Jihočeském kraji zpracovávajícím vedlejší živočišné produkty II. a III. kategorie dle EP 1774/2002 se specializací na kuchyňské zbytky.
Na spolupráci mezi kompostárnami a zemědělci vydělávají všichni. Zemědělci do kompostárny navezou svůj biologicky rozložitelný materiál, který jim v podniku jen překáží a musejí ho stejně nějakým zákonným způsobem likvidovat – např. nedokrmky ze stájí, starou slámu a sena, seče z údržby luk a podobně. Na druhou stranu jim kompostárny dodají kvalitní hnojivo, kterým můžou bez problémů nahradit konvenční statková hnojiva. „Dnes všechny klasická statková hnojiva jako je hnůj ze stání jalovic a býků, kejdu z bezstelivového provozu chovu dojnic dáváme do bioplynové stanice. Tento materiál se nám potom vrací ve formě digestátu, který separujeme – pevnou část tzv. separát poskytujeme kompostárně ke kompostování a tekutou část aplikujeme na pole dle klasických hnojných plánů. Kompostárna nám pak na podzim a z jara poskytne kvalitní kompost na naše pole“ pochvaluje si dlouholetou spolupráci mezi farmou a kompostárnou Štěpán Netík.
Aplikace na pole taktéž není vůbec složitá, lze s úspěchem použít stávající techniku – především klasická rozmetadla hnoje a nakladače, které se nacházejí téměř na každém zemědělském podniku. Kompostárna poskytuje pěkné a kvalitní hnojivo, které je volně ložené a vysítované na požadovanou frakci. „většinou volíme frakci 4cm, která je na aplikaci na pole ideální doplňuje pan Netík.
Dnes je již jasné, že sázka na kompost byla správná - používání kompostu na pole má velký potenciál a význam jak pro stav a zdraví půd tak i pro potencionální výnos. Jak říká pan Netík „Úspěch při pěstování rostlin a zdraví půdy není hned ten daný rok, ale tento úspěch je postupný, je potřeba u tohoto systému vydržet minimálně několik let a úspěch se dostaví. Proto říkám na kompost nedám dopustit a nemůžu si to vynachválit“.